Vše o dědictví, dědickém řízení a závěti

  
Vše o dědictví, dědickém řízení a závěti

Chvíle, kdy z našeho života odejde někdo z blízkých, mohou být velmi náročné. Kromě zařízení pohřbu je často třeba dořešit také množství další administrativy. Kromě odhlášení a vyřízení důchodů, vyřízení úmrtního listu nebo žádosti o pohřebné je třeba se také věnovat dědickému řízení. Rádi bychom vám v tomto textu předali alespoň základní informace, který potřebujete znát pro vypořádání dědictví.

Co je to dědické řízení a jak probíhá

Dědické řízení je druh občanskoprávního řízení, kdy se rozhoduje o právních nástupcích (neboli dědicích) zemřelého (tzv. zůstavitele). To znamená, že dojde k přechodu práv a povinností zemřelého na jeho dědice.

Dědické řízení začíná chvílí, kdy okresní soud podle místa, kde dotyčný zemřel, určí notáře. Ten bude hlavní osobu v procesu, jelikož bude projednávat a vydávat usnesení týkající se dědictví po zemřelém.

Celý proces zahrnuje velké množství bodů, které je potřeba v procesu ověřit nebo doložit. Je třeba ověřit, zda existovala nějaká závěť nebo předmanželská smlouva, případně listiny o vydědění. Notář také musí zjistit, kdo patří mezi pozůstalé a kdo z nich by měl dědit. V rámci tohoto předběžného šetření se začne rýsovat rozdělení dědictví mezi jednotlivé dědice. Ti jsou poté vyrozuměni o dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout ve stanovené lhůtě. Poté následuje vypořádání, uzavření dohody a konečné usnesení o dědictví. Takto lze obecně popsat proces dědického řízení, mějte však na paměti, že individuální případy mohou vyžadovat individuální přístup ze strany notáře i pozůstalých.

Liší se také doba, jak dlouho dědické řízení trvá. Závisí jak na dostupnosti a stavu potřebných materiálů a podkladů (například závěti), tak na dostupnosti a ochotě spolupracovat jednotlivých dědiců a svědků. V procesu je také možnost odmítnout dědictví nebo se proti rozhodnutí odvolat, konečná délka dědického řízení je proto velmi individuální.

Co spadá do dědictví

Předmětem dědictví bývají nejčastěji věci movité (předměty) a věci nemovité (domy, byty, pozemky), ale mohou do něj spadat také například autorská práva. V dědickém řízení je ale třeba vyřešit vše, co zemřelý vlastnil, a to jak výlučně (byl jediným vlastníkem), tak v podílovém vlastnictví. Příkladem podílového vlastnictví je třeba společné jmění manželů. Soud v takových případech určí obecnou cenu majetku ve společném jmění manželů v den smrti zemřelého a rozhodne, co z tohoto majetku patří do dědictví po zemřelém a co patří pozůstalému manželovi nebo manželce. Část patřící zemřelému je pak v rámci dědického řízení přisouzena některému z dědiců.

Pokud se při dědickém řízení řeší také určitá nemovitost, je třeba vypracovat odhad ceny nemovitosti.

Jak se dělí dědictví (podle skupin)

Dědictví se dělí mezi jednotlivé dědice, kterými můžou být fyzické osoby, právnické osoby nebo stát. Podle zákona jsou definovány skupiny, které určují posloupnost dědění.

  1. Děti, manžel, manželka: Tyto osoby dědí rovným dílem, v případě, že některé z dětí nemůže dědictví převzít, dědictví připadá jeho potomkům. Je ale dobré mít na paměti, že manžel nebo manželka nemůže dědit v této skupině sám, to znamená, že výše zmíněné pravidlo platí jen v případě, že zemřelý měl děti. Pokud bylo manželství bezdětné, aplikuje se rozdělení podle bodu 2.
  2. Manžel, rodiče a osoby žijící se zemřelým ve společné domácnosti alespoň 1 rok před smrtí, které pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstavitele odkázány výživou. Podobně jako v prvním bodě je dobré vědět, že osoby sdílející se zemřelým domácnost nemohou v této skupině dědit sami. Pokud není jiný dědic, aplikují se pravidla třetí skupiny.
  3. Sourozenci rovným dílem a osoby žijící se zemřelým ve společné domácnosti alespoň 1 rok před smrtí, které pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstavitele odkázány výživou. V případě, že některý ze sourozenců už nežije, mohou dědit jeho děti (ale nikoli jeho vnuci).
  4. Prarodiče zůstavitele
  5. Prarodiče rodičů zůstavitele
  6. Vnuci sourozenců zůstavitele (prasynovci a praneteře) a děti prarodičů (tety a strýcové)
  7. Stát: V případě, že nikdo z výše uvedených neexistuje, pak připadá dědictví státu.

Více informací k dědickým skupinám najdete na webu Notářské komory ČR.

Existují případy, kdy některý z dědiců může být označen za tzv. nezpůsobilé dědice. To se děje v případech, kdy mezi zemřelým a případným dědicem došlo k úmyslnému trestnímu činu, zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jiné výjimce podle toho, jak je to definováno v zákoně.

Závěť neboli poslední vůle

Jak jsme ale již zmínili v úvodu, do dědického řízení může zasáhnout závěť zemřelého, v níž ustanovil jednu nebo více osob jako své dědice. Existují různé formy, jak může být závěť sepsána, aby byla uznatelná.

Závěť pořízená soukromou listinou

Tato závěť může mít dvě podoby. První je holografická závěť (závěť sepsaná vlastní rukou s vlastním podpisem zůstavitele) a druhou je alografní závěť (závěť, která není sepsána vlastní rukou, ale je zůstavitelem vlastnoručně podepsána za současné přítomnosti dvou svědků, před kterými zůstavitel prohlásí, že obsahuje jeho poslední vůli). Do alografní závěti patří závěti sepsané na počítači nebo na stroji. Svědkové nemohou patřit mezi dědice zmíněné v závěti.

Neexistuje žádná pevná forma, jak má taková závěť vypadat, je ale důležité, aby všechny osoby a předměty zmíněné v závěti byly přesně popsány (u osob je ideální uvést maximum informací, včetně data narození a kontaktů). Závěť musí být podepsána až pod veškerým textem a obsahovat datum.

Závěť pořízená veřejnou listinou (notářským zápisem)

Závěť je možné sepsat u notáře, který ji poté založí ve sbírce notářských zápisů, kam nemá nikdo jiný než notář a jiné pověřené osoby přístup. Jedná se o Centrální registr závětí, kde se evidují všechny závěti, listiny o vydědění a od ledna 2005 také listiny o ustanovení správce dědictví.

Privilegovaná závěť (závěť pořízená s úlevami)

Výjimky z běžných podmínek pro uzavření závěti se aplikují v případě, že některou z podmínek není možné v danou chvíli naplnit. Týká se to především chvil v bezprostředním ohrožení života nebo v místě, kde je v důsledku mimořádné události ochromen běžný společenský styk. I tyto závěti mají svá pravidla týkající se počtu svědků a následném zpracování závěti.

Co musí obsahovat závěť

Všechny osoby zmíněné v závěti musí být přesně identifikovatelné, závěť musí obsahovat datum a podpis umístěný až na samotném konci listiny.

Závěť vs. dědicové

Závěť má přednost před dědickým zákonem, který definuje dědické skupiny, jak jsme je popsali výše. Pokud však v závěti není rozdělená celá pozůstalost, pak se aplikuje závěť na popsanou část a na zbytek dědický zákon. Je ale dobré vědět, že existují tak zvaní neopominutelní dědicové, kteří dědí i v případě, že nejsou zmíněni v závěti. Těmi jsou děti zemřelého, případně jejich děti (tedy vnoučata zemřelého).

Vyjmutí neopominutelného dědice z procesu je možné jen oficiálním vyděděním, které má svá pravidla. Je třeba sepsat tzv. prohlášení o vydědění, které se stejně jako závěti ukládá do Centrální evidence závětí. Toto prohlášení lze sepsat vlastnoručně nebo u notáře – pro sepsání platí úplně stejná pravidla jako pro sepsání závěti. Oproti závěti musí ale prohlášení o vydědění navíc obsahovat důvody, které k vydědění vedly, a to minimálně jeden z důvodu z tohoto seznamu:

1) potenciální dědic neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,

2) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

3) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze,

4) vede trvale nezřízený život.

V případě, že vyděděný s důvody nesouhlasí, může podat žalobu a v rámci soudního řízení tyto důvodu zpochybnit.

Závěrem

Tento text popisuje podmínky týkající se dědictví podle Občanského zákoníku v roce 2019. Vždy doporučujeme se informovat u notáře, zda v dědickém řízení neproběhly nějaké změny, případně jaké jsou přesně jeho podmínky. V případě dotazů můžete kontaktovat také zaměstnance naší pohřební služby, kteří vám poradí, jak v některých situacích postupovat.

Veškeré informace Vám rádi podáme na nonstop lince našeho pohřebního ústavu +420 725 900 800.

- Mohlo by vás zajímat -
Notářské řízení a vyzvednutí urny

Notářské řízení a vyzvednutí urny

K vyřízení dědického řízení budete notářem vyzváni písemně. ...
Více
Vše o vydání úmrtního listu

Vše o vydání úmrtního listu

Co je to úmrtní list Podle definice uvedené v zákoně se jed...
Více
Informace o vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodech

Informace o vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodech

Žadatel uplatňuje nárok na důchod u správy sociálního zabezp...
Více

Partnerské organizace

Jsme hrdým členem profesních spolků a významným partnerem těchto organizací.