V každém kusu dřeva je příběh. Dřevěné urny Maalström.

Rozhovor s Lubomírem Kučou, autorem ručně vyráběných dřevěných uren.
Dřevo má svou vlastní kresbu, strukturu i nedokonalosti. Právě v nich nachází Lubomír Kuča krásu a jedinečnost. Ve své pražské dílně vytváří dřevěné urny, jejichž podobu utváří nejen práce jeho rukou, ale i samotná příroda.
Autorské urny nově najdete také v nabídce pohřební služby PEGAS. Při této příležitosti jsme si s umělcem povídali o jeho cestě ke dřevu, procesu výroby i o tom, co je pro něj při tvorbě důležité.
Jak jste se k práci se dřevem dostal?
Se dřevem jsem začal pracovat v roce 2018. Táhlo mě to k němu už hodně dlouho a rád říkám, že mě možná ovlivnilo prostředí dílny mého pradědečka. Vyráběl hudební nástroje, ale vlastně i spoustu dalších krásných věcí ze dřeva.
Další důležitý faktor byl oddech od práce, kterou dělám, tedy od výroby deníků, diářů a pohlednic. Když něco děláte hodně dlouho, i když je to práce, kterou jste si sám vybral a máte k ní hezký vztah, je těžké nevyhořet. A právě to, že jsem se začal věnovat i práci se dřevem, mě před vyhořením zachránilo.
Co Vás přivedlo k myšlence začít vyrábět právě urny?
Před nějakou dobou mě oslovil majitel zvířecího krematoria, jestli bych pro ně nechtěl vyrobit dřevěné urny. Začal jsem pro ně vyrábět své autorské urny a hrozně mě ta práce bavila.
Pak mi zavolala kamarádka, zda bych nevyrobil urnu pro její maminku, která před nějakou dobou zemřela. Řekl jsem jí, ať se zastaví a domluvíme se, jak by urna měla vypadat. Nakonec si vybrala jednu nádobu z mé volné tvorby a já jen dodělal uzávěr. Její maminka milovala pobyt v přírodě, hlavně v lese mezi stromy, a proto chtěla, aby byl popel uložený právě ve dřevě.
Vnímáte výrobu urny jinak než tvorbu ostatních dřevěných objektů?
Ano i ne. U urny samozřejmě existují určité limity, třeba objem nebo uzavíratelnost nádoby, a ty musím respektovat. Jinak ale k výrobě přistupuji stejně jako ke své volné tvorbě. Chci, aby každá urna byla unikát. I když dělám tvarově podobné nádoby, nikdy nejsou úplně stejné.
Urny a moji volnou tvorbu spojuje i přístup k finálnímu vzhledu. Chci, aby nádoba působila co nejvíc organicky, a to na pohled i na dotek. Dřevo neleštím a nesnažím se ho vybrousit do lesku nebo do hladkosti skla. Líbí se mi nedokonalosti.
Pokud je ve dřevě suk nebo jiná anomálie, nesnažím se ji schovat ani odstranit. Naopak mám radost, že takový prvek dává každému kusu jedinečnost. Stejně jako jsme jedineční a nedokonalí my lidé, takovou si představuji i urnu, která má sloužit jako místo posledního odpočinku zesnulého. Má to být unikát, a tu jedinečnost často tvoří právě nedokonalosti.
Jak probíhá výroba jedné urny a jak dlouho celý proces trvá?
Je to časově dost náročný proces. Nejdřív musím vybrat dřevo, ze kterého chci urnu udělat. Pak ho upnu na soustruh a dám mu tvar. Pracuji primárně s mokrým dřevem, tedy s čerstvě pokáceným dřevem, které je ještě plné vody.
Nejnamáhavější a technicky nejnáročnější je vybrání vnitřku nádoby. Mám sadu speciálních dlát, kterými dokážu soustružit i vnitřky nádob s úzkým ústím. Tato dláta se dostanou tam, kam bych s klasickým dlátem nedosáhl. Je to pomalá a pracná procedura a je důležité pravidelně měřit tloušťku stěny, abych ji neproříznul.
Když je urna vysoustružená, nechávám ji několik týdnů až měsíců schnout, protože musí ztratit vodu. Tato část procesu je fascinující, protože se při ní mění tvar nádoby. Dřevo se trochu deformuje a kroutí. Baví mě, že příroda má nakonec poslední slovo a tvar, který jsem vytvořil, krásně dotvoří.
Jakmile je dřevo suché, můžu nádobu dobrousit a natřít olejem. Používám tungový olej, který se používá například i na povrchovou úpravu hudebních nástrojů. Podle druhu dřeva dávám obvykle dva až tři nátěry.
Podle čeho vybíráte dřevo?
Většinou je jediným kritériem tvrdost dřeva. Používám jen tvrdé nebo středně tvrdé dřeviny.
Pracuji pouze s lokálním dřevem, nejčastěji ze stromů, které spadly třeba při bouřce nebo musely být z nějakého důvodu pokáceny. Často by takové dřevo skončilo v kamnech, a proto mě moc těší, že ho můžu zachránit a udělat z něj něco krásného. Nejčastěji pracuji s dubem, ořešákem, bukem a javorem.
Co je pro Vás při tvorbě uren nejdůležitější a co byste si přál, aby v nich lidé nacházeli?
Jde mi o to vytvořit jedinečný kousek, který je příjemný na omak a má v sobě svou dřevěnou organičnost. Chci, aby lidé při pohledu na urnu nacházeli klid. Nechci, aby působila uměle, jako cizí předmět, ke kterému si člověk nedokáže najít cestu.

Zaujaly Vás urny Maalström?
Dřevěné urny nabízejí propojení s přírodou a mohou být osobní podobou uchování vzpomínky na blízkého člověka.
Pokud Vás tvorba Lubomíra Kuči zaujala a rádi byste se dozvěděli více o dostupných variantách, obraťte se na nás. Rádi Vám urny blíže představíme a pomůžeme s výběrem.
Mohlo by Vás také zajímat
Další články na podobné téma
Jsme tu. Tiše, ale pevně.
Už 30 let děláme osobitá rozloučení, které mají hluboký smysl. Nasloucháme, plníme přání. Věříme, že důstojný závěr si zaslouží každý z nás.



